Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • cz
  • pl
  • en
  • de

Obsah

Pitný režim

2

Ačkoliv voda nepatří mezi živiny (nedodává žádnou energii), její dostatečný přísun je pro správné fungování těla nezbytný.

Víš, že u novorozenců tvoří tekutiny až ¾ celkové tělesné hmotnosti? S přibývajícím věkem se její podíl poté zmenšuje.

Víš jaké jsou ztráty vody v těle?

  • 1,2-2 kg (60 %) vody odchází močí
  • 0,6 kg (20 %) odpařováním kůží
  • 0,5 kg (15 %) dýcháním
  • 0,15 kg (5 %) stolicí

Tyto ztráty je nutné denně nahrazovat a proto je třeba přijímat tekutiny v dostatečném množství s přihlédnutím na individuální požadavky každého z nás – na věk, zdravotní stav, fyzickou aktivitu, teplotu okolí apod.

Kolik a proč vypít?

Tekutiny jsou pro lidské tělo nenahraditelné a zastávají mnoho funkcí: tvoří prostředí pro metabolické děje, rozpouští se v nich většina živin, zvýšeným pocením při sportu nebo v horkém prostředí přispívají k tepelné rovnováze, dodávají tkáním kyslík a další potřebné látky, působí příznivě při trávicích procesech, odvádí zplodiny metabolismu močí aj.

Zatímco dospělým se doporučuje denně vypít 2,5-3 litry tekutin, dětský organismus má potřebu tekutin větší, protože je tvořen větším podílem vody, než organismus dospělého člověka.

 

  4-7 let 7-10 let 10-13 let 13-15 let 15-19 let
Celkem (l/den) 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8
Z nápojů (ml/kg/den) 75 60 50 40 40

Např. pro devítileté dítě, které váží 38 kg, bude množství tekutin na den: 60 ml x 38 kg = 2 280 ml.

Výpočet je pouze orientační, závisí na mnoha další okolnostech:  zda je dítě zdravé, jakou má fyzickou aktivitu, jaké je počasí – v parném létě bude vyšší nárok na příjem tekutin, než v zimním období atd. Dostatečnost pitného režimu zjistíme také podle množství a zbarvení moči. Pokud má moč tmavou barvu, je to známka nedostatečného zásobení organismu tekutinami (pozor, některé doplňky výživy mohou také moč zbarvit tmavě).

Tekutiny vhodné

Obecně platí, že by měly být přiměřeně teplé (cca 20-25 °C). Vychlazené nebo naopak velmi horké nápoje nejsou pro organismus příliš vhodné – tělo se může s výrazným tepelným rozdílem hůře vyrovnávat. Nedoporučuje se ani pití chlazených nápojů v létě a horkých nápojů v zimě.

  • Základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá stolní voda.
  •  Vhodný je i ovocný sirup, dostatečně zředěný vodou (aby nebyl nápoj příliš sladký).
  • Denní příjem tekutin mohou vhodně doplnit také ovocné čaje, které není nutné díky jejich chuti příliš sladit.
  • 100% ovocné džusy jsou pro zařazení do pitného režimu také vhodné. Je ale nezbytné, aby byly ředěné stolní vodou v poměru alespoň 1:1. Obsahují totiž velké množství (i když přírodního) cukru a vypití většího množství džusu má za následek rychlý příjem nepřiměřeného množství sacharidů, což není pro tělo nijak výhodné.

Do celkového denního příjmu tekutin se započítávají i tekutiny z polévky, omáčky, voda obsažená v ovoci i zelenině a řadě dalších potravin, v nichž není na první pohled patrná.

Co raději nepít

Sladké limonády – ty obsahují velké množství cukru, barviv, případně i kofein. Nadměrná konzumace cukrem slazených nápojů vede ke zbytečnému nárůstu energetického příjmu, což může mít za následek vzrůstání tělesné hmotnosti, ale nepříznivě působí i na vznik zubního kazu.

Větší množství minerální vody. Důležité je střídat jednotlivé druhy. Každá je totiž specifická svým složením a některé minerální látky mohou výrazně převažovat nad ostatními. Dlouhodobým pitím stále stejné minerálky by mohlo dojít k nerovnováze mezi jednotlivými minerálními látkami v těle.

Silně koncentrovaný černý čaj nebo černá káva – kromě přítomnosti kofeinu, který může mít nepříznivý vliv na nervový systém, působí tyto nápoje močopudně, což má za následek odvodňování organismu. Jestliže starší děti budou černý čaj a kávu pít, vždy by měly mít i dostatek stolní vody na doplnění tekutin (káva by však u dětí ani u dospívajících neměla být každodenní součástí jejich pitného režimu).

Ovocné džusy, nektary a ovocné šťávy mohou obsahovat velké množství přidaného cukru, barviv a konzervačních látek, některé džusy také vlákniny. Jejich větší množství by proto mohlo (zejména u menších dětí) působit problémy se zažíváním, zbytečně zvyšovat hladinu krevního cukru i celkový příjem sacharidů a energie. Navíc časté pití těchto nápojů malé děti rychle zasytí a nemají pak potřebu přijmout dostatek pestré stravy. V krajních případech je známé i horší prospívání malých dětí, které denně velké množství džusů pily.

Bylinkové čaje, které mají vysloveně léčebné účinky, se do pravidelného pitného režimu dětí také nehodí. Mohlo by se totiž stát, že dítě onemocní a na léčivé látky bylinkového čaje bude již tělo zvyklé a proto nepomůže.

Nevhodné jsou pro děti také alkoholické nápoje. Pokud je dospívající okusí, hrozí, že si na jejich pravidelné popíjení zvyknou. Protože mají nepříznivý vliv na řadu orgánů v těle (např. na centrální nervový systém, mozek, játra, ledviny), není vhodné, aby alkoholické nápoje pili nejen dospělí, natož jejich děti. Pro příležitostné oslavy a pití při nich je lepší dětem nabídnout například dětské šampaňské. Děti budou mít pocit, že se vyrovnají svým rodičům a menší množství šumivé ovocné šťávy jim jistě neuškodí.

Závěr

Stolní neperlivá voda by měla být favoritem a tvořit základ pitného režimu ve většině situací. Je však vhodné ji prostřídat s dalšími vhodnými nápoji – domácím sirupem, 100% ovocnými džusy ředěnými vodou nebo čaji.