Školní exkurze do Prahy, výlet, na který se poslední ročníky každoročně těší, proběhl bez zásahu vyšších státních orgánů za slunečného počasí. Již ve vlaku bylo zřejmé, že tahle jízda bude dlouhá jak pro studenty, tak pro profesory.
Celá gypri výprava byla ubytována v Hostelu Sokol. I skrze mříže v oknech našich pokojů jsme byli okouzleni pohledem na krásy pražské čtvrti Kampa. Přes naše předsudky mělo nocování v patnáctilůžkovém pokoji své výhody. Máte-li problémy s chrápáním, je tu stále možnost svést vinu na dalších čtrnáct spolunocležníků.
Během celé exkurze nabralo naše kulturní povědomí nečekaných rozměrů. Na své si přišli obdivovatelé židovské historie, literární nadšenci i milovníci kočárů či nucených prací (děkujeme profesorům za rozmanitou programovou nabídku). Nejsilnější dojmy si však studenti odvážejí z divadelních představení, tentokráte z Národního divadla (opera Jakobín Antonína Dvořáka), divadla Vinohradského (činohra Stephena Beresdorfa Poslední z Haussmanů) a Divadla v Dlouhé (Vlčí jáma od Jarmily Glazarové).
Díky profesionálnímu přístupu profesorů jsme měli občas možnost jít si po svých a vidět Prahu očima nejen turistickýma. Takhle jsme spatřili jeden malý zázrak vedle druhého. Především jsme oprášili svou angličtinu, protože žádný Čech v Praze, hlavním městě České republiky, už svůj mateřský jazyk pravděpodobně nevyužívá. Po třídenním přecházení Karlova mostu tam a zpět nám tento historický skvost připomínal známou pranici ve školní jídelně při vydávání obědů. Nakonec jsme také byli svědky dramatického zásahu policie hlavního města při agresivním náletu drzé labutě atakující Prašnou bránu.
Praha představuje rozjetou tramvaj, kterou už nelze dohnat. My jsme však seděli v ní.
Autorky: Studentky, co zapomněly hodinky
Kronika z exkurze - Literární toulky Prahou
Praha je magická. Stověžatá matka měst. Téměř na každém rohu na vás dýchá historická atmosféra. A je samozřejmě známo, že mnoho českých literátů, i světového měřítka, obývalo právě naše hlavní město. S paní profesorkou Bizoňovou Veličkovou jsme se vydali po jejich stopách…
V ranních hodinách jsme ještě rozespalí opustili hostel hnáni vpřed zvědavostí a krásným počasím. Naší první zastávkou byl chrám sv. Mikuláše. Tato unikátní barokní stavba hraje velice podstatnou roli v asi nejznámějším romanetu od Jakuba Arbese, Svatý Xaverius. Nahlédnutí do prostoru chrámu jistě mnoho z nás okouzlilo a snad jsme měli i pocit, že na nás opravdu všechna barokní nazdobenost padá. Po přečtení úryvku, který se měl pokusit o morální nápravu studentů, a prohlídce chrámu jsme opět vyrazili na cestu.
Další zastávkou byl dům U Dvou slunců, který je úzce spjat s Janem Nerudou a jeho Povídkami malostranskými. Po objasnění záhady dvou mračících se sluncí a přečtení krátkého úryvku jsme pokračovali v procházce.
Čekal nás dům básníka Karla Hynka Máchy. Po menším bloudění a důkladném pročesávání ulice s navigací v ruce jsme nakonec dům s pamětní deskou našli, i když byl chytře zamaskován restaurací.
Abychom ale při naší literární procházce nezapomínali i na ženy, naše další zastávka byla věnována domu spisovatelky Karolíny Světlé. Procházku jsme chtěli zakončit návštěvou oblíbené hospody Bohumila Hrabala – U Zlatého tygra. Bohužel, i přes rezervace jsme se nedostali dovnitř, a tak jsme naši poslední zastávku věnovali taktéž literární restauraci, U Švejka. Tam jsme důkladně rozebrali Máchův deník a nabrali síly na večerní divadelní představení.
Kateřina Holubová, 4.A
