Novinky - Masarykovo gymnázium: Podzim na jihu Německa, západě Rakouska a severu Švýcarska

V úterý  6. října 2015 jsme se všichni promrzlí, ospalí i natěšení vydali ve čtyři hodiny ráno směr Deutschland. I když byla cesta poněkud dlouhá, nakonec nám docela utekla. Mnohdy nám prázdné chvíle vyplňoval pan průvodce Lukáš svým osobitým stylem.

Přestože jsme celou Českou republiku projeli za deště a oblačna, za hranicemi náš čekalo sluníčko. Zanedlouho jsme zastavili v Regensburgu (Řezno) na naší první zastávce v Německu.  Byli jsme okouzleni do oranžova zbarvenými stromy, historickým centrem s mostem Steinerne a katedrálou sv. Petra. Už na první zastávce jsme zvládli nejen ztratit pár našich spolužáků, ale i pořídit pohledy a několik krásných fotografií. Když nás paní profesorky spočítaly a usoudily, že jsme všichni, mohlo se vyrazit do München (Mnichov). Zde jsme navštívili slavnou automobilku BMW, kde si na své přišli jak kluci, tak i holky. Poté naše kroky vedly k nedalekému olympijskému stadionu z roku 1972. Ačkoliv se tato olympiáda pojí s ne příliš veselými momenty, celý areál je i pro dnešní dobu moderní a zachovalý. Když jsme si rychlostí blesku prohlédli centrum Mnichova, čekala nás už jen dlouhá a deštivá cesta k našemu ubytování v Innsbrucku. V  Jugendherberge (= ubytovna pro mládež) jsme strávili další tři noci.

Druhý den se kvůli nepříznivému počasí měnily plány a my vyrazili na hrady a zámky. Navštívili jsme pohádkový a také nejspíš nejznámější zámek Německa – Neuschwanstein, odkud byl navíc nádherný výhled na Alpsee, Schwanensee (= Labutí jezero) a vůbec překrásnou hornatou krajinu Bavorska zabalenou do magického podzimního počasí. Večer jsme navštívili centrum Innsbrucku, kde jsme měli možnost zhlédnout několik slavných památek jako vítězný oblouk, městskou věž a kostel Hofkirche. Po vyhlášeném rozchodu jsme se všichni sešli v Intersparu, jelikož  ostatní obchody už měly zavřeno. ,,To je prostě Rakousko,“ odpověděl pan průvodce na naše stížnosti.

Třetí den jsme se vydali do dalšího olympijského města Garmisch-Partenkirchen (ZOH 1936), kde jsme měli možnost zhlédnout slavné skokanské můstky a projít si malebné historické centrum. Náhradním programem za nejvyšší vrchol Německa – Zugspitze, kde bohužel v tento den byla ,,mlha jako mlíko“, se stalo jedno z nejkrásnějších míst, které jsme navštívili v průběhu celého zájezdu. Soutěska Partnachklamm. Představte si mezi skalami asi třímetrový průsmyk a uprostřed stéká jako o závod průzračná, do zelena zbarvená voda.  Po procházce skalním tunelem s maximální výškou 170cm (což se pro některé jevilo jako problém), nás autobus zavezl k věhlasnému muzeu křišťálu Swarovski, kam na tři hodiny zavítali jen někteří z nás.

Čtvrtý den ráno jsme museli vstávat dost brzy, jelikož program byl opravdu nabitý! První zastávka - ve městě Friedrichshafen, kde jsme navštívili muzeum vzducholodí Zeppelin. Ti, kteří byli s prohlídkou historie vzducholodí rychle hotovi, stihli dokonce vyšplhat na železnou, místy se chvějící  vyhlídku na břehu Bodamského jezera, a užít si tak okouzlující výhled na celé město a zdánlivé moře, prostě úžasné. Počasí ten den nám opravdu přálo. Po asi dvouhodinové jízdě kolem Bodensee jsme přijeli do Konstanze (Kostnice), kde jsme si prošli historické centrum, navštívili dům, kde žil mistr Jan Hus a dokonce i místo, kde byl upálen. Při delším rozchodu se někteří z nás konečně pořádně najedli, nakoupili a pak už jsme ujížděli směrem ke švýcarským hranicím, abychom při západu slunce spatřili ještě poslední a ne méně zajímavý bod programu – Rheinfall (= Rýnské vodopády).

Po dvou filmech, šesti zastávkách na ,,benzínce“, dvanácti hodinách a snaze usnout, jsme dorazili domů. Rozlámaní, ospalí a možná hladoví, ale plni krásných a hlavně nezapomenutelných vzpomínek a zážitků.

Lucie Farkašová (2.A), Daniela Valchářová (Ok)