Jednoho lehce deštivého pátečního rána, konkrétně 20. listopadu 2015, jsme se vydali na výtvarnou exkurzi do Krakowa. Velká část z nás projela kus Evropy, mnozí byli i dál, ale v Krakowě byl málokdo. Jedete-li do Krakowa nejkratší cestou, pojedete okresními silnicemi Malopolska okolo Wadowic a Kalwarie Zebrzydowské, kde byla naše první krátká zastávka.
Kalwaria Zebrzydowska je nejstarší poutní místo ve východní Evropě. Bylo založeno roku 1601, od roku 1999 je zapsáno na seznamu kulturního dědictví Unesco. Mniši řádu Bernardyňského zde udržují klášter s bazilikou i rozsáhlý přírodní park se 44 sakrálními stavbami a více než deseti kilometry stezek pro poutníky. Je to zvláštní místo, navíc zde působil papež Jan Pavel II, rodák z nedalekých Wadowic, jehož skromně zařízené pokoje jsme si během naší hodinové zastávky také prohlédli.
Pak už jsme po krátkém přejezdu vystoupili na nábřeží Wisly a okolo sochy symbolu Wawelu – Szmuka Wawelského (má podobu kouřícího draka) stoupali na wawelské návrší k hradu a katedrále. I v deštivém dni odtud byl krásný výhled na celý Krakow. Střípky historie do sebe začaly pomalu zapadat. Procházeli jsme Berdardyňskou branou, u kříže na památku tragédie v Katyni jsme si vzpomněli na hrobku manželů Kaczyňských, na procházce královskou cestou jsme obdivovali spoustu památek a ve sbírkách vystavených na Wawelu jsme viděli díla mnohých významných malířů a sochařů. Krakow jsme opouštěli mírně provlhlí s výbornou kávou či pralinkou v břiše a tradičními krówkami v kapsách. Bylo toho dost, přesto jsme zdaleka neviděli vše. Tak snad někdy příště na shledanou třeba při prohlídce židovské čtvrti nebo na zdejší univerzitě.
