Navigace

Obsah

Víte o tom, že se každý rok vyhlašuje pták roku a strom roku?

Pták roku 

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, do kterého se může zapojit široká veřejnost. V případě letošních čápů je to 7. celoevropské sčítání čápů bílých a 3. celostátní sčítání čápů černých. 

 

Ptákem roku 2015 se stala Potápka černokrká

Pro rok 2015 ornitologové vyhlásili ptákem roku „Potápku černokrkou“. Jedná se o téměř neznámého, velmi nápadně zbarveného ptáka, který byl ještě nedávno v Česku hojně zastoupen, ale jeho populace se snižuje. Odborníci říkají: „Na záchranu ještě není pozdě.“ Počty potápek černokrkých se u nás dramaticky měnily. V padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. V roce 2014 se podařilo najít jen 50 hnízd.

Obrázek: Potápka černokrká

Obrázek: Potápka černokrká, Martin Mecnarowski, photomecan.eu

Potápka černokrká v ČR hnízdí v rybničnatých vodách. Zimuje na pobřežních vodách, jezerech a nádržích. Přílet na hnízdiště vrcholí v dubnu. Často hnízdí ve společnosti racků chechtavých nebo rybáků černých. Hnízdo je plovoucí plošina z rostlinného materiálu, někdy i daleko od břehu. Její potravou jsou hmyz a jeho larvy, malí korýši a měkkýši. Pro svou potravu se ve většině případu potápí, ale často ji sbírá i z hladiny. Při lovu se řídí zrakem, k životu tedy potřebuje rybníky s čistou vodou plné nejrůznějších forem života. Podle přítomnosti potápek lze na první pohled poznat „zdraví“ dané lokality. Lokality s jejich výskytem patří u nás nejen z ornitologického hlediska k těm nejcennějším.

Důvodem úbytku tohoto druhu v naší přírodě je příliš intenzivní chov kaprů. Pokud jich je v rybníce moc, přímo kalí vodu a zcela změní složení živočichů i rostlin ve vodě. Dalším problémem je zvýšené množství fosforu, který se do vody dostává z okolních polí. Nadměrné množství fosforu vede k nedostatku kyslíku ve vodě, která se pak mění v zapáchající hnědou břečku.

Obrázek: Rozšíření potápky černokrké 2014

Zdroj:Český svaz ornitologický (www.cso.cz)

 

Ing. Renáta Petrová, MÚ Příbor, odbor rozvoje města

 

Ptákem roku 2014 je čáp černý a čáp bílý

c

Čáp bílý

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2014 oba druhy čápů, čápa černého a čápa bílého. Díky své výjimečnosti je čáp bílý prvním druhem, který se stává ptákem roku podruhé – přesně po 20 letech. Kromě toho, že čáp symbolizuje návrat jara, nový život a všeobecné štěstí, přispěla k jeho volbě i skutečnost, že se letos koná již 7. celoevropské sčítání čápů bílých a 3. celostátní sčítání čápů černých.

„Čápi přitahují pozornost tolika lidí, že jsme se poprvé rozhodli ptáka roku zopakovat,“ říká Jiří Flousek, předseda ČSO. „Čáp bílý byl jedním z prvních ptáků roku přesně před 20 lety. Nyní jsme k němu přibrali i jeho méně známého příbuzného, tajemného čápa černého.“Oba druhy budou ornitologové letos bedlivě sledovat a do sčítání se může zapojit opravdu každý. „Čápa není problém poznat, mláďata na hnízdě také spočítá každý, proto se těšíme na záplavu údajů od pozorovatelů z celého státu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. Vše potřebné bude zveřejněno na speciálním webu o čápech cap.birdlife.cz, který ČSO spustí symbolicky 12. března, na svatého Řehoře. Jde o další z řady projektů občanské vědy, jejímž průkopníkem u nás je právě ČSO. 

Přestože nepatří čápi mezi nejohroženější druhy, ukazují nám, jak se svět kolem nás mění. Bílí čápi postupně opouštějí úrodné nížiny zaplavené zemědělskými chemickými přípravky a stěhují se výše do hor, což jim usnadňuje i změna klimatu. Naopak černí čápi se z dříve plachých lesních ptáků, které bylo těžké jen zahlédnout, stávají stále běžnějšími a nezřídka se s nimi setkáme i na potoce uprostřed vesnice. 

c

Čáp černý 

„Je až s podivem, jak se čápi zvládají vyrovnat se všemi nástrahami, které jim člověk a příroda připravuje,“ říká Vermouzek. „V živé paměti máme katastrofální loňskou sezónu, kdy kvůli dlouhotrvajícím dešťům uhynula většina mláďat v hnízdech. Mnohem horší následky má ale suché počasí v zimovištích. Pokud vyschnou oázy na jih od Sahary, čápi hynou po stovkách a tisících. Bohužel jsou sucha v Africe poslední dobou stále častější, podobně, jako jsou u nás častější deště a povodně.“ Právě nahlášením údajů o známých hnízdech může opravdu každý pomoci s ochranou čápů na jejich hnízdištích u nás. A protože se čápům u nás docela daří, máme za ně větší zodpovědnost i v rámci Evropy. 

Jedním z velkých nebezpečí, kterým musejí čápi čelit, jsou dráty a sloupy vysokého napětí. I proto se generálním sponzorem ptáka roku 2014 stal E.ON. Vladimír Vácha, vedoucí koncernové komunikace firmy E.ON Česká republika s.r.o. k tomu říká: „Stali jsme se generálním partnerem, protože cítíme odpovědnost za životní prostředí kolem nás. Ročně investujeme přibližně 200 milionů Kč do rekonstrukce elektrického vedení vysokého napětí, abychom přispěli ke snížení rizika poranění zejména dravých ptáků nebo čápů. Jako první jsme získali atest od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na novou konstrukci konzoly Pařát III, která umožňuje bezpečné přisedání ptactva.“ 

 

Ptákem roku 2013 je břehule říční

b

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2013 břehuli říční, menší příbuznou známé vlaštovky, která je dnes ve střední Evropě odkázána téměř výhradně na hnízdiště vzniklá lidskou činností – pískovny a jiná místa s uměle vytvořenými kolmými písčitými či hlinitými stěnami. Břehule říční (Riparia riparia) obývala po tisíciletí říční břehy, které se pravidelně obnovovaly při povodních. V kolmých březích si hrabaly své až přes metr dlouhé hnízdní nory. Dnes jsou ale řeky až na výjimky regulované, břehy zpevněné, pro volně meandrující toky nezbývá v krajině místo. Břehule proto pro hnízdění využívají náhradní stanoviště, pískovny, hliniště a jiná místa s kolmými písčitými či hlinitými stěnami. Naleznou-li příhodnou stěnu, mohou vytvořit veliké kolonie, kde pohromadě hnízdí i přes tisíc párů. Tím se ale stávají břehule zranitelnějšími, protože zničení takovéto kolonie má pro populaci mnohem vážnější následky, než když hnízdily roztroušeně po dlouhých úsecích spodních toků řek.

————————————————————————————————————————

Strom roku

Anketou Strom roku podporuje Nadace partnerství aktivní lidi v péči o stromy v jejich okolí. Zároveň chce veřejnosti představit zajímavé stromy s příběhem, které jsou naším přírodním bohatstvím a zaslouží si pozornost.

Stromem roku 2013 je dub ochránce ve Višňové

d

Detailní informace

Druh strom:
dub letní

Stáří stromu:
150 let

Obvod stromu ve 130 cm:
470 cm

Lokalita:
Liberecký kraj, okres Liberec, obec Višňová, část Víska

Příběh stromu

V roce 2010 postihla Višňovou katastrofální povodeň. Řeka Smědá se vylila z břehů a nejvíce udeřila v části obce zvané Víska. Pod vodou zde bylo 42 domů z celkových 65. Voda s sebou vzala auta, stromy a další materiál. Proti naplaveninám se však postavil mohutný dub, který zde již dlouho roste. I když utrpěl četná zranění, odolal a nespadl. Mnoho hrázděných domů v jeho blízkosti vděčí dubu za to, že ještě stojí, protože ne všechny domy měly takové štěstí. Strom zachránil život také manželskému páru se psem, který přežil na střeše jednoho z domů. Místní obyvatelé ho i proto nazývají „Dubem ochráncem“ a doufají, že jeho službu již nikdy nebudou potřebovat. K optimismu je vede výstavba protipovodňové hráze, která v současné době nedaleko stromu probíhá.